Tuberkulóza TBC bylo dříve velmi obávané onemocnění, které často končilo smrtí. Ještě v první polovině 20. století bylo prakticky nevyléčitelné, řada z nás jistě viděla film Učitel tance nebo četla cokoliv od E.M. Remarqua (tam se to tuberkulózou jen hemží). Dnes již není význam tuberkulózy zdaleka tak velký jako dřív, nicméně se jedná o onemocnění velmi zajímavé a hodí se o něm něco bližšího napsat.
Příčiny: Samotnou příčinou je bakterie zvaná mykobakterium tuberculosis neboli Kochův bacil (podle jejího objevitele). Bakterie má některé zvláštní vlastnosti. Velmi špatně se barví na pozorovacím sklíčku a velmi pomalu se množí. Má také bohužel značnou odolnost proti našemu imunitnímu systému, v čemž je ta hlavní potíž.
Bakterie nejčastěji vstupuje do našeho těla dýchacími cestami, kdy ji může vykašlávat nemocný člověk. Pro tento způsob přenosu je ovšem nutný dlouhodobější blízký kontakt s nemocným. V plicích bakterie napadnou malý okrsek tkáně (tzv. primární infekt) a pak i jednu plicní lymfatickou uzlinu (primární infekt + napadená uzlina se nazývá primární komplex).
Dnes již velmi vzácný je vstup bakterie do těla střevní stěnou, a to bylo časté po požití mléka tuberkulózních krav. Tuberkulóza krav se nicméně u nás již nevyskytuje. Ve střevě by situace byla podobná plicím (napadený úsek stěny střeva spolu s napadenou místní lymfatickou uzlinou vytvoří primární komplex).
Co se může stát potom?
1. Imunitní systém bakterii u primárního komplexu zastavil nebo ji dokonce zcela zničil. Pokud nebyla infekce zcela zničená, může se stát, že při oslabení tohoto jedince dojde k bodu 2. nebo k bodu 3.
2. U jedince s oslabenou imunitou (např. dítě nebo nemocný starý člověk) se mohly bakterie rozšířit po celém těle a postiženého rychle usmrtit.
3. Vznikne klasická forma spojená s kašlem a chrlením krve, kterou známe z filmů a povídek. Imunitní systém byl dost silný na to, aby zabránil rozšíření po celém těle, ale není dost silný (vzhledem k odolnosti bakterie), aby její šíření zcela zastavil. Bakterie se postupně šíří plícemi, kde s ní naše imunita neustále svádí poziční boje. A to je ten problém. To, co většině lidí vadilo a zabíjelo je, nebyla bakterie, ale náš vlastní imunitní proces. Buňky našeho imunitního systému totiž ve snaze bakterii zničit vybičují své schopnosti a do okolí začnou vylučovat obranné látky. Tyhle toxické sloučeniny pak začnou ničit buňky našich plic. Pokud by se imunitní systém vyčerpal, může nastat stádium 2.
Projevy: První projevy tuberkulózy jsou velmi nenápadné a pokud čekáte kašel a kašlání krve, pak jste na omylu. U dětí se nemusí tuberkulóza projevit vůbec, dospělí si často stěžují na: únavu, dlouhotrvající horečky, noční pocení, ztráty hmotnosti a celkový pocit nepohody.
Pokud ovšem začnou být plíce naší imunitní reakcí poškozovány, kašel vznikne. Kašel s vykašláváním krve najdeme v případě, že patologický proces nahlodá nějakou plicní cévu, která začne krvácet přímo do plic.
Diagnostika: Lékaře mohou upozornit ony neurčité klinické projevy. Kašel s chrlením krve by šel poznat snadno, ale to už se dnes u tuberkulózy asi moc nevidí.
Při podezření se udělá rentgen plic a kromě toho se dělá kožní tuberkulinový test. Do kůže se píchne látka tuberkulin a podle reakce okolní kůže (podle velikosti boláčku) se dá rozlišit, jestli se člověk s žádným mykobakteriem nikdy nesetkal (včetně očkování), jestli byl očkován BCG mykobakteriem (viz. níže), nebo zda byl přímo nakažen. Jsou i další vyšetření, ale tahle jsou klasická.
Prevence: Prevencí je očkování speciálním kmenem mykobakteria (mykobakterium Calmette Guerin = BCG mykobakterium), které se provádí do kůže levého ramene 4. den až 6. týden po porodu u každého z nás (jsou samozřejmě výjimky).
Toto oslabené mykobakterium nám udělá v onom místě kožní primární infekt (a pak i primární komplex), který se zajizví a tím to končí. Protilátky, které si proti tomuto prakticky neškodnému BCG mykobakteriu vytvoříme, nás umí chránit i proti nebezpečnému mykobakteriu a tím i proti tuberkulóze. Ochrana není stoprocentní a řada lidí (jako např. já) si i přes očkování obranyschopnost nevytvoří.
Vzhledem k nižšímu výskytu tuberkulózy se plánuje toto očkování zrušit, ale není moc jasno v tom, jaké důsledky to bude mít. Už vzhledem k množství imigrantů z rozvojových zemí (eufemický název pro nerozvinuté státy), které si sem do značné míry nekontrolovaně pouštíme, si nemůžeme být jistí důsledky.
Léčba: Při prokázané tuberkulóze se provádí léčba speciálními chemoterapeutiky a antibiotiky. Trvá v řádu měsíců a zčásti se provádí na uzavřeném oddělení. Léčba je povinná a je možné k ní nemocného přinutit. To je jediné štěstí, protože pacient, který by s léčbou začal a pak ji předčasně z vlastní vůle ukončil (typické pro bezdomovce) se za prvé nevyléčí a za druhé mohou jeho bakterie získat odolnost proti antibiotikům i ostatním lékům. Nakazit se od takového bezdomovce tuberkulózou necitlivou na léky by bylo velice zlé.
Dříve se kromě některých hrozných chirurgických zákroků prováděla režimová léčba v sanatoriích. Klid, čerstvý vzduch, slunce a pestrá strava měly někdy své výsledky. Posilovaly totiž imunitu a ta nakonec rozlézající se tuberkulózu zastavila.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |