Omrzliny se řadí mezi poškození organizmu, které bylo způsobeno fyzikálním mechanismem, v tomto případě chladem. V ČR se s nimi setkáváme nejčastěji v zimě u bezdomovců. Omrzliny mají poměrně dost společného s popáleninami, ostatně podobně jako popáleniny je dělíme do 4 stupňů.
Příčiny: Omrzliny nejčastěji postihují okrajové a méně prokrvené části těla (nos, uši, okraje končetin). Jedná se vlastně o důsledek kombinace vlastního účinku chladu a ochranné reakce našeho těla. Chlad buňky poškozuje, kromě toho ve snaze snížit ztráty tepla začne náš organizmus uzavírat podkožní cévy. Tyto uzávěry sníží vyzařování tepla do okolí a při malém chladu je to výhodné. Ve velké zimě začnou být ovšem okrajové části těla výrazně nedokrvené (tj. s nedostatkem kyslíku a živin), což snižuje jejich odolnost vůči chladu.
Pozn: Lokální „omrzliny“ pokročilého stupně se nicméně běžně využívají i v medicíně. Jedná se obvykle o používání tekutého dusíku v léčbě povrchových kožních lézí jako jsou například bradavice.
Projevy: Jednotlivé stupně omrzlin dle jejich projevů jsou tyto:
I. Stupeň – Postižená kůže zbledne a zchladne, zhoršuje se její citlivost. Pokud ji zahřejeme, dostaví se nepříjemné píchavé až pálivé vjemy.
II. Stupeň – Kůže je studená, bledá až bílá, dochází k narušení citlivosti a ve dnech po promrznutí na ní vznikají puchýře.
III-IV. Stupeň – Kůže voskovatí a zcela ztrácí citlivost. Ve dnech následujících po omrznutí začne odumírat a černat, což je známkou suché gangrény. Takto zničená tkáň se může pochopitelně snadno infikovat bakteriemi, což může nemocného ohrozit na životě vznikem otravy krve.
Diagnostika: Pro diagnózu obvykle stačí informace o delším pobytu ve studeném prostředí a pohled na postižené části těla. Vyšší věk, alkoholizmus, dlouhodobě snížený příjem živin (což je obvykle typické pro běžného bezdomovce) výrazně zhoršují prognózu jak omrzlých částí těla, tak prochladlého pacienta vůbec. Podobně jsou omrzlinami více ohroženi diabetici a pacienti s polyneuropatiemi, kteří mají v okrajových částech těla nižší citlivost vůči chladu a omrzání si zprvu vůbec nemusí uvědomit.
Léčba: Léčba by zprvu měla být spíše opatrná. Nemocný by se měl uložit do prostředí s normální teplotou. Nedoporučuje se příliš agresivní ohřívání omrzlých částí těla, mohou se vložit do vlažné vody, lze k nim přiložit termofory (vaky naplněné vodou), které by však opět neměly být příliš horké. Vzniklé puchýře by se neměly propichovat, považujeme je za přirozenou obranu organizmu. Z celkového hlediska musíme myslet i na celkové podchlazení a obvykle i celkově špatný stav postiženého (znovu opakuji, že typickým pacientem je bezdomovec – alkoholik). Vhodná je infuzní terapie a dostatečná výživa. V případě podezření na infekční komplikace volíme antibiotika, nejlépe nitrožilní. Jsou-li omrzliny velmi těžkého stupně a začíná docházet ke vzniku gangrény, je nutné konzultovat chirurgy a poradit se s nimi ohledně možnosti amputace poškozených částí těla.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |