Glaukom zelený zákal je poměrně časté oční onemocnění. Může vést k postupnému zhoršování zraku, bolestem i závažnému poškození zrakového nervu. Neměl by být zaměňován s šedým zákalem, což je zcela jiné onemocnění.
V zadní komoře oka (v tzv. řasnatém tělesu) se produkuje nitrooční tekutina a odtéká přes zornici do komory přední a odsud se z prostoru mezi rohovkou a duhovkou (tzv. komorový úhel) vstřebává do okolních cév a tedy do krevního oběhu. Dojde-li k poruše odtoku nitrooční tekutiny, vzniká v oku přetlak. Tento zvýšený tlak nitrooční tekutiny je pak spojen se vznikem glaukomu.
Příčiny: Riziko vzniku nemoci roste s věkem a je vyšší u žen než u mužů. Existuje řada genetických příčin vzniku nemoci a glaukom může vzniknout jako vrozená porucha. Kromě toho se glaukom častěji vytváří u chronických diabetiků, po úrazech oka a po nitroočních zánětech. Nitrooční tlak může být zvyšován i řadou léků.
Zejména vliv některých léků na zvýšení nitroočního tlaku má význam v interní medicíně, protože tyto léky by pacient s glaukomem neměl užívat. Patří sem například některé léky roztahující průdušky (využívané v léčbě CHOPN a astmatu), léky proti Parkinsonově chorobě a některá psychiatrická léčiva.
Projevy: Vysoký nitrooční tlak vede k poškozování zrakového nervu. Nemoc může probíhat relativně bezpříznakově s „pouhým“ postupným zhoršováním zraku, občasnými mžitky a výpadky periferního zorného pole. Místo, kam člověk hledí, bývá poměrně dlouho viděno normálně, okraje zorného pole však postupně ztrácí ostrost a objevují se v něm stíny a černé skvrny. Neléčená nemoc by nakonec skončila naprostým oslepnutím.
Velmi vzácně se může objevit tzv. glaukomový záchvat. Ten se projeví bolestí a zarudnutím postiženého oka, poruchou vidění a z celkových příznaků se objevuje nevolnost a zvracení. Při záchvatu je nutné ihned vyhledat očního lékaře.
Diagnostika: Při podezření na glaukom by měl pacient absolvovat vyšetření očním lékařem, který má možnost vyšetřit zrakovou ostrost, periferní vidění a – co je nejdůležitější – i výši nitroočního tlaku. Přístroj měří nitrooční tlak zcela neinvazivně podle odporu, který klade lidské oko proudu vzduchu.
Léčba: Léčbu je nutné zahájit co nejdříve. V ideálním případě se podaří zastavit zhoršování nemoci, již vzniklé poruchy zraku však nejde zvrátit. Základem léčby jsou léky snižující nitrooční tlak (například inhibitory acetylcholinesterázy). Užívají se ve formě očních kapek, což zajišťuje lokální účinek a snižuje jejich možné nežádoucí účinky.
V případě nedostatečného efektu těchto léků se provádí různé zákroky laserem nebo přímo chirurgické zákroky. Léčebných postupů je více a v zásadě je jejich podstatou zajištění lepšího odtoku oční tekutiny. Detailnější informace bych již přenechal očním lékařům.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |