Alzheimerova choroba je bohužel onemocnění velmi časté, jehož výskyt se zvyšuje s věkem. Je to jedna z nejvýznamnějších příčin demence (další časté příčiny demence starých lidí jsou mnohočetné miniaturní cévní mozkové příhody způsobené celoživotním poškozováním malých mozkových cév aterosklerózou a vysokým tlakem).
Příčina: Podstatou Alzheimerovy nemoci je odumírání mozkových buněk (neuronů) ne jasné příčiny. Souběžně s tím bývá nalézáno i zmenšování mozku, to ovšem není znak specifický pro toto onemocnění. Proč k tomuto odumírání dochází, nikdo zcela přesně neví.
Projevy: Odumírání mozkových buněk se dlouhou dobu neprojeví. Mozek je zatím nepříliš probádaná a velmi složitá soustava tvořená bohatě pospojovanými neurony, která má dobrou schopnost případné ztráty nahrazovat. Tato schopnost není neomezená a v jistém stupni se začnou projevovat problémy. Proces trvá roky (kolem 10-15 let). Postižený nejprve ztrácí výkonnost, hůře se učí nové informace, častěji zapomíná. Později se neschopnost zapamatovat si nové informace zhorší, člověk se stává zmateným a může v méně známém prostředí snadno zabloudit. Nakonec nastupuje úplná demence a ztráty soběstačnosti. Mohou být narušené i základní návyky jako chození na záchod, zachovávání základní hygieny a samostatný příjem potravy. Relativně často se u pokročilých forem nemoci objevuje inkontinence stolice. Určitě se musí jednat o dost náročnou nemoc jak pro pacienta, dokud si úpadek svého intelektu uvědomuje, tak i pro jeho blízké okolí, které se o něj musí ve zvýšené míře starat. Lidi, kteří se takto o svoje blízké starají, opravdu obdivuji. Péče o nemohoucího příbuzného, který vás ani nemusí poznávat, musí být velmi obtížná a psychicky náročná.
Zajímavé na celém procesu je fakt, že ztráta paměti postupuje od nejnovějších informací po nejstarší. Typickým příkladem je paní M. Tchatcherová. V současné době (2008) má prý bývalá premiérka problém vzpomenout si, co měla ráno k snídani, ale zcela brilantně dokáže hovořit o politické situaci Anglie v 50. letech. Na první pohled se člověk s pokročilým onemocněním Alzheimerovou chorobou může v jistých chvílích jevit naprosto zdravý.
U mnoha nemocných s Alzheimerovou chorobou se začne rozvíjet i Parkinsonova choroba a naopak. Zdá se, že tyto nemoci spolu mají nějakou souvislost.
Rizikové faktory: Nesporně je to věk a určitou roli může hrát genetika (častější výskyt v některých rodinách), jinak se dost tápe. Zmínil bych teorii toxicity hliníku a kyslíkových radikálů pro mozek, viz. prevence a léčba.
Prevence: Prevence je věc svízelná. Snad, ale opravdu jen snad, může mít význam pojídání látek s antioxidačním účinkem k prevenci oxidačního stresu, tzn. nejlépe hodně ovoce a zeleniny, případně nepoužívání hliníkových příborů, ešusů apod. Víc toho asi opravdu udělat nelze. Snad jen jedna věc. Bylo prý zjištěno, že Alzheimerova choroba pomaleji postupuje u vzdělaných lidí, kteří během života více namáhali mozek. Takže čtěte, luštěte křížovky a myslete. Nic tím nezkazíte, i když můžu potvrdit, že nemyslet je někdy příjemnější.
Léčba: V léčbě se zkouší mnoho přípravků, například léky zasahující do metabolismu mozkových tekutin přenášejících vzruchy (tzv. neuromediátorů), léky na zlepšení mozkové činnosti – tzv. nootropika (například piracetam), antidepresiva a jiné. Je velká snaha tuto nemoc léčit a moderních výrobků je hodně. Zhodnotit jejich účinnost je ale pro mě nemožné, to bude neurolog vědět mnohem lépe.
Vhodná léčba se mj. řídí i konkrétní pokročilostí choroby, která se často hodnotí pomocí tzv. mini-mental testu. Je to test o 30 otázkách a úkolech různé obtížnosti jako jsou otázky na datum, místo, početní úkoly. Dle počtu dosažených bodů (čím více bodů, tím lépe) se hodnotí tíže stavu, případně rychlost postupu choroby.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |