Pleuritida Zánět pohrudnice neboli pleuritida je relativně časté onemocnění. Jde o zánět postihující pohrudnici (pleuru), což je blána pokrývající plíci. Mezi plící a pleurou je za normálních okolností jen minimální prostor s minimem tekutiny, což umožňuje snadné rozepínání plic.
Příčiny: Poměrně často se jedná o infekční záněty, původci bývá často viry. Ovšem i bakteriální zápaly plic (bakteriální pneumonie) mohou snadno přejít na pohrudnici. Záněty mohou být i neinfekční a pak doprovázejí nejrůznější autoimunitní choroby (Lupus erytematosus apod.) Podobně mohou pohrudnici podráždit nejrůznější plicní choroby od rakoviny plic přes cystickou fibrózu až po azbestózu a silikózu.
Projevy: Pleuritida se obecně rozděluje na suchou a vlhkou. Suchá se projevuje podrážděním pleury a bolestivostí, vlhká je typická tvorbou tekutiny. V konkrétních případech často přechází v průběhu nemoci suchá ve vlhkou. Suchá pleuritida se obvykle projevuje bolestí na hrudi na straně postižení. Bolest je závislá na dýchání, mluvíme o tzv. pleurálním charakteru bolesti. Při nádechu se obvykle zhorší, při výdechu dochází k úlevě. Kromě toho dráždění pohrudnice způsobuje nepříjemný suchý kašel a obvykle bývá přítomná i vyšší teplota. Pleuritida může způsobit i tvorbu tekutiny v pleurální dutině (vlhká pleuritida) a tento stav označujeme jako vodu na plíci (fluidothorax). Je-li vody na plíci příliš mnoho, je tkáň plíce tekutinou stlačena a to může vést k pocitu dušnosti.
Diagnostika: Diagnózu můžeme odhadnout z klinických projevů, při poslechu fonendoskopem může lékař u suché pleuritidy slyšet třecí šelest. V krevních náběrech může být zvýšené CRP a na rentgenu hrudníku lze najít stopy zánětlivého postižení pleury. Při pochybnostech můžeme vyšetření doplnit CT hrudníku.
Léčba: Záleží na vyvolávající příčině zánětu pohrudnice a na její formě. Suchá pleuritida se léčí spíše klidem na lůžku a podáváním protizánětlivé léky (paralen apod.) – ty tlumí jak projevy vlastního zánětu (a tím i bolest), tak snižují i případnou zvýšenou teplotu. Máme-li podezření na bakteriální zánět, podáváme antibiotika. Je-li zánět pohrudnice jen projevem nějaké autoimunitní choroby, lze k jejímu zvládnutí podávat silnější protizánětlivé léky jako jsou například kortikoidy. Je-li pleuritida vlhká, může být nutné tekutinu odsát. To za prvé nemocnému uleví, protože se stlačená plíce provzdušní, a za druhé můžeme odeslat vzorky tekutiny na vyšetření (mikrobiologie, biochemie, cytologie) – zjistíme tak složení tekutiny a najít eventuální nádorové buňky nebo bakterie.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |