Divertikulitida je zánětlivé onemocnění střev, které vzniká na podkladě střevních výchlipek, tzv. divertiklů. Jejich četný výskyt se označuje jako divertikulóza. Divertikulózu můžeme označit za civilizační chorobu. Ve vyspělých státech je její výskyt častý, v Africe je poměrně vzácná. Divertikly se objevují zejména u starších lidí nad 60. rokem života, výjimkou však nejsou ani u lidí mladších. Jak divertikly (a následná divertikulitida) vznikají a jak se jejich vzniku můžeme bránit? To najdete v tomto textu.
Příčiny: Problém spočívá v našem nevhodném stravování, zejména v nedostatečném příjmu vlákniny v potravě. Vlákniny máme každý den přijímat alespoň 30 gramů. Vláknina je pro nás nestravitelná a všechna se vyloučí stolicí. Přesto je její dostatečný příjem velmi důležitý – vláknina zvětšuje objem stolice a také její kašovitost. Vláknina je proto dobrou prevencí vůči zácpám. Afričtí černoši přijímají vlákniny dost a jsou v tomto ohledu bez problémů. Typický Evropan přijímá vlákniny málo. Naše stolice je málo objemná a tužší než je tomu u Afričanů. A teď se představme, že ta tuhá stolice musí projít střevy. Jde to ztuha a svalovina střevní stěny se musí hodně stahovat, aby stolice prošla. Přitom vznikají ve střevní stěně vysoké tlaky. Tyto tlaky mohou způsobit vznik vakovitých vyklenutí střevní stěny – toto jsou ty divertikly a jejich četný výskyt označujeme jako divertikulózu.
Může se stát (a stává se to), že se v divertiklech začne hromadit stolice a pomnožovat bakterie. V takovém případě vzniká zánět divertiklu a to se označuje jako divertikulitida.
Projevy: Divertikulóza sama o sobě se nemusí příliš projevovat. Člověk, který divertikulózu má, si někdy stěžuje na časté zácpy a plynatost. Divertikly mohou také krvácet a v takovém případě najdeme krev ve stolici.
Divertikulitida neboli zánět divertiklu je spojena s výraznými bolestmi břicha. Divertikly vznikají nejčastěji v konečné části tlustého střeva zvaném sigmoideum a to je lokalizováno v levém podbřišku. Z toho důvodu se i bolest břicha při divertikulitidě objevuje nejčastěji v levém podbřišku. Ze zánětu se může rozvinout vzniknout absces a střevní píštěle, při hojení procesu může vzniknout zúžení střeva.
Nejzávažnější komplikací je prasknutí výchlipky a protržení střeva následované vylitím střevního obsahu do dutiny břišní. Následuje smrtelně nebezpečný zánět pobřišnice. Chirurgické řešení je v tomto případě nezbytné a může zachránit život.
Diagnostika: Divertikly se nejlépe prokážou zobrazovací metodou, kdy se střevo naplní kontrastní látkou a pak se jeho dutina znázorní. Vhodné je i kolonoskopické vyšetření, kdy se do střeva konečníkem zavede hadice s optikou, která znázorní dutinu střeva na obrazovce. Toto vyšetření má význam i ve vyloučení jiných chorob – bolest při můžeme nalézt i u Crohnovy choroby (tam však bývá spíše v pravém podbřišku) a krev ve stolici může být prvním příznakem rakoviny tlustého střeva.
Prevence: Zásadní prevencí je zdravá strava s dostatečným přísunem vlákniny. Obecně se tvrdí, že vlákniny bychom měli v potravě přijmout minimálně 30 gramů denně. Horní mez příjmu vlákniny sice neexistuje, ale při nadměrném přísunu začne vláknina způsobovat průjmy.
Léčba: Léčba je do jisté míry společná s prevencí – vhodná je změna stravování a příjem dostatečného množství vlákniny. Kromě toho lze použít léky, které sníží napětí ve svalech střevní stěny a tím sníží tlak ve střevní stěně. Při zánětu divertiklu neboli divertikulitidě se používají antibiotika. Divertikly lze odstranit i chirurgickým zákrokem – o přesných indikacích by měl rozhodovat zkušený chirurg. Operace může mít podobu odstranění celého úseku střeva s divertikly a někdy může být nutná i dočasná kolostomie.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |