Nemoc z ozáření je označením pro stav, který vzniká po vystavení organizmu ionizujícímu záření. Nemoc je projevem akutního poškození buněk zářením, který vede k jejich smrti. Je důležité si uvědomit, že tkáně jsou vůči záření tím citlivější, čím rychleji se jejich buňky množí (Toho se pochopitelně využívá v ozařování pacientů s nádorovými chorobami, protože buňky nádorů se množí velice rychle). Tkáně lidského těla nejcitlivější k záření jsou tedy poměrně logicky ty, v nichž probíhá vysoká výměna a množení buněk – pohlavní žlázy muže (tvorba spermií), kostní dřeň (tvorba krevních buněk), kůže (obnova buněk kožního krytu) a trávící trakt (obnova povrchu jeho sliznic). Naopak mozek je vůči záření velice odolný, protože jeho buňky se u člověka nemnoží vůbec.
U přímého smrtícího účinku záření na buňky jsme schopni velmi přesně určit, jaká energie záření (tj. míra ozáření) vede ke vzniku konkrétních projevů. Energii přijatého záření můžeme počítat v celé řadě jednotek, asi nejznámější jsou tzv. Sieverty [Sv], které se v praxi nejčastěji udávají ve formě miliSievertů [mSv]. Sieverty vyjadřují jak dávku přijaté energie, tak i jejich efekt na různé tkáně. U nemoci z ozáření je podstatné, abychom konkrétní dávku dostali v poměrně krátkém časovém úseku.
Než probereme základní příznaky, je vhodné si pro srovnání uvědomit, jakým dávkám můžeme být vystaveni.
CT břicha: cca 5-15 mSv za vyšetření
Povolená dávka zaměstnanců pracujících s radiací: v průměru 20mSv ročně po dobu 5 let (tj. dohromady 100 mSv v období 5 let), s maximální roční dávkou 50 mSv
Pracovníci v elektrárně Fukushima – okolo 200mSv v několika dnech
0-250 mSv – Obvykle se nevyskytují žádné příznaky. Tato dávka se (v době psaní tohoto článku) týká pracovníků japonské jaderné elektrárny Fukushima.
250-1000 mSv – Mohou se objevit mírné příznaky jako jsou nevolnost a ztráta chuti k jídlu. U mužů se může objevit dočasná neplodnost způsobená poškozením v té době tvořených spermií.
1000-2000 mSv – Objevuje se nevolnost, ztráta chuti k jídlu, v krvi se může mírně snížit počet bílých krvinek. Příznaky se objeví za několik hodin po ozáření.
2000-6000 mSv – Nevolnost se objevuje častěji, bývá doprovázena zvracením. Postiženého bolí hlava, objeví se zvýšená teplota. Výrazněji klesá počet bílých krvinek a narušuje se imunita, člověk je ohrožen infekcemi, mohou mu vypadávat vlasy a chlupy, kožní kryt může být poškozený. Narušení krevní srážlivosti má za následek krvácení ze sliznic a mnohdy i vnitřní krvácení.
6000-8000 mSv – Nastupují klasické příznaky jako je nevolnost, zvracení, průjem, pokles bílých krvinek, vypadávání vlasů a chlupů. Může být přítomen i rozvrat vnitřního prostředí organizmu vyvolaný težkými průjmy při radiační kolitidě, zmatenost a objevit se mohou i infekce.
8000-30,000 mSv – K již výše zmíněným příznakům se připojuje porucha vědomí. Smrt je v podstatě jistá. Poškození kůže se projevuje vznikem rozsáhlých radiačních popálenin.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |