Cukrovka 1.typu. Tato choroba má důsledek stejný jako rozšířená cukrovka 2. typu a tímto důsledkem je zvýšená hodnota hladiny cukru v krvi. Je zde však rozdíl ve vyvolávající příčině.
Příčiny: Cukrovka 1. typu nemá známou příčinu a vzniká u mladých do té doby často velmi zdravých lidí. Podstatou tohoto onemocnění je to, že z neznámého důvodu si naše tělo začne vytvářet protilátky proti buňkám slinivky břišní tvořícím inzulin. Cukrovka 1. typu je tedy do značné míry blízká jiným autoimunitním onemocněním jako je roztroušená skleróza, lupus erythematosus a mnohá další. Buňky slinivky břišní jsou protilátkami zabíjeny a produkce inzulinu při smrti většiny těchto buněk začne klesat. Inzulin je hormon nutný pro vstup cukru do většiny buněk. Takže místo toho, aby cukr v buňkách byl zdrojem energie, hromadí se v krvi a uniká do moče.
Projevy: Cukrovka 1. typu typu může být náhodně nalezena praktickým lékařem při preventivním vyšetření u nemocného bez viditelných příznaků, nebo se může projevovat nejrůznějšími projevy jako je pocit únavy, noční pocení, ztráta na váze, psychické změny a bolesti břicha. Klasickými projevy cukrovky je také časté močení většího objemu moči a následná dehydratace a žízeň. Cukr je v krvi v nadbytku, uniká v ledvinách do moče a strhává s sebou vodu. Zvýšené ztráty vody pak nemocného dehydratují. Pokud není tento stav léčen a koncentrace cukru v krvi dosáhne závažné výše, dojde k narušení vědomí a ke komatu. Tento stav se označuje jako hyperglykemické koma. U nemocných s cukrovkou 1. typu v rámci tohoto stavu vznikají v organizmu tzv. ketolátky, a proto tento hyperglykemický stav označujeme za diabetickou ketoacidózu.
Komplikace:
1. Hyperglykemické a hypoglykemické koma
– Hyperglykemické koma je zmíněno výše a dnes je vzácné, došlo by k němu při nekvalitním léčení diabetika inzulinem. Léčí se na JIPce zjednodušeně řečeno opatrným podáváním inzulinu a snižováním hladiny cukru v krvi.
– Hypoglykemické koma je naopak stav bezvědomí (často spojený s křečemi) způsobený příliš nízkou koncentrací cukru v krvi. Cukrovka ho nezpůsobuje, ale může být vyvoláno příliš vysokou dávkou podaného inzulinu. Je to velmi častý stav a léčbou je podání cukru. Oba stavy bezvědomí mají jisté známky, jak je lze rozlišit, ty však nejsou pro laiky až tak podstatné. U diabetika v bezvědomí je nutné zavolat rychlou záchrannou pomoc, počítat s hypoglykemickým komatem a podat mu cukr. Pokud bychom mu chybně podali inzulin, můžeme ho na místě zabít. Pokud naopak chybně podáme cukr člověku s hyperglykemickým komatem, tak to zdaleka tak závažné není.
2. Poškození malých cév
Při cukrovce se poškozují cévky v očích, ledvinách a cévky vyživující nervy. Z toho vyplývají dlouhotrvající komplikace typu poruchy zraku při diabetické retinopatii (která může skončit i naprostou ztrátou zraku), poruchy nervů (ztráta citlivosti některých částí těla, brnění končetin, bolesti břicha, poruchy vyprazdňování žaludku) a riziko postupného selhání ledvin.
3. Poškození velkých cév
V podstatě se jedná o zrychlenou aterosklerózu, cukrovka totiž souvisí se zvýšenou tvorbou toxických kyslíkatých sloučenin při oxidačním stresu (viz. konec textu o ateroskleróze) a tím vede k rychlejšímu poškozování stěn cév.
4. Diabetická noha
Takzvaná diabetická noha je kombinací postižení velkých i malých cév a má často špatný konec. Děje se asi toto: Diabetik se o své nohy nestará, otlačuje si je, někde se odře apod. Vysoký cukr v krvi poškozuje velké i malé cévy končetin a tím i nervy. Nohy jsou špatně prokrvené, méně okysličené, oděrky nebolí, špatně se hojí a diabetik si je může kvůli necitlivosti na bolest snadnoji zvětšit. Cukr v krvi je vhodnou potravou pro bakterie, navíc chronická cukrovka vede k oslabení imunity. Kruh se uzavírá a diabetik tak může snadno dostat do těchto poranění infekci, která se velmi špatně hojí, a celý problém nakonec může vyústit v amputaci. Více o diabetické noze najdete v příslušném textu.
Léčba: O ní jen krátce, nebudu fušovat do práce diabetologům, kteří pro každého nemocného připraví určitý individuální režim. Léčba musí být komplexní. Základní kámen je podávání inzulinu v dávkách. Kromě toho se doporučuje dostatek pohybu a správná dieta určená příslušným diabetologem. Co je důležité, tak diabetik v podstatě smí jíst veškerá jídla, je však nutné správné rozvržení a správné množství potravy. Není pravda, že diabetik nesmí přijímat v potravě cukr, to je jen mýtus. Naopak cukry nejlépe v podobě polysacharidů tvoří významnou součást jídelníčku diabetika a jde o to, aby příjem cukrů z potravy byl v rovnováze s podaným inzulinem a u pacienta docházelo k co nejmenším výkyvům hladiny cukrů v krvi. Tím bráníme vzniku hyper- nebo hypoglykemie a rozvoji komplikací spojených s postižením cév. Kromě toho musí diabetik pravidelně docházet na kontroly očního pozadí a na kontroly funkce ledvin.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |