Záněty žil jsou relativně častá onemocnění. Mohou vzniknout prakticky kdekoliv, ale nejčastěji se vyskytují na dolních končetinách. U pacientů v nemocnicích se ovšem vyskytují relativně často i na končetinách horních. Proč tomu tak je, vysvětlím níže.
Vzhledem k tomu, že záněty žil se nejvíce týkají žilního systému dolních končetin, je nutné si o jeho stavbě něco říci. Z dolních končetin je krev odváděna dvěma systémy žil – povrchovým a hlubokým. Hluboký systém odvádí větší množství krve a s povrchovým systémem je propojen spojovacími žilami. Žíly dolních končetin jsou vybaveny chlopněmi, které umožňují tok žilní krve jedním směrem – z dolních končetin pryč. Jednosměrnými chlopněmi jsou vybaveny i spojovací žíly a tak je umožněn tok krve z povrchového systému do hlubokého a nikoliv naopak. Kromě chlopní napomáhá toku krve i svalová pumpa, kdy pohyby svalů dolních končetin napomáhají vytlačovat krev z dolních končetin pryč.
Záněty žil rozlišujeme na dva základní typy. Zánět povrchových žil se označuje jako tromboflebitida, zánět hlubokého systému jako (flebo)trombóza.
Příčiny: Příčin vzniku zánětů žil je celá řada. zánět spolu se vznikem sraženiny vzniká tehdy, když se naruší cévní stěna žíly, či pokud dojde k porušení toku krve a k jejímu městnání v žíle. Faktory, které toto mohou způsobit jsou chronická žilní insuficience a její komplikace, přítomné žilní varixy, hormonální změny (těhotenství), antikoncepce, dlouhodobá imobilita, kouření, poranění apod. Zvláštní příčinou vzniku tromboflebitidy u pacientů na odděleních je přítomnost nitrožilní kanyly. Pokud se tromboflebitida objeví, musí se kanyla odstranit.
Projevy: Povrchová tromboflebitida se projevuje místním zarudnutím v průběhu postižené žíly a místní bolestivostí. Je nicméně dobré zmínit, že k typickým projevům nepatří otok končetiny. Tromboflebitida není nijak závažné onemocnění.
Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza) je již mnohem závažnější. Jedná se o zánět se vznikem krevní sraženiny v hlubokém žilním systému. Její přítomnost se projeví otokem a bolestivostí končetiny. Je velice nebezpečná, protože sraženina vzniklá v hlubokém žilním systému se může utrhnout a krevními cévami odcestovat do plicního řečiště, které ucpe – tento stav se označuje jako plicní embolie.
Diagnostika: Povrchovou tromboflebitidu můžeme vidět na vlastní oči, hlubokou flebotrombózu nikoliv (vidíme pouze reaktivní otok a fialové zabarvení při městnání žilní krve). Hluboký žilní systém si nicméně můžeme znázornit ultrazvukem, který přítomnost krevní sraženiny odhalí.
Léčba: Povrchovou tromboflebitidu léčíme obvykle bandáží končetiny obinadly, pohybem, léky na žíly (např. glyvenol, detralex, anavenol, cyclo 3 fort apod.), případně antibiotiky. Hluboká flebotrombóza vyžaduje podávání léků proti srážení krve, které zabrání zvětšování sraženiny a umožní našemu organismu sraženinu odbourat (typicky nízkomolekulární hepariny a warfarin).
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |