Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se zcela nemůžeme zbavit, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Množství kyslíku přijímáme denně z okolního vzduchu při dýchání (Vzduch obsahuje 21% kyslíku. Pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu např. 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic.) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na kyslíku životně závislí a do několika minut bez něj umíráme.
Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
O radikálech:
Radikál obecně je chemické označení pro prvek nebo sloučeninu, která ve své molekule obsahuje jeden nebo více nespárovaných elektronů. Radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a elektrony si vytrhávají ze sloučenin jiných, tím pak poškozují buňky našeho organismu. Poškození se týká povrchových membrán buněk i vnitrobuněčných struktur včetně buněčných jader. Může kvůli tomu docházet k mutacím i smrti buněk. Mutace v buňce vždy znamenají nebezpečí vzniku rakoviny.
Účinek radikálů:
Kyslíkové radikály hrají významnou (i když ne jedinou) roli ve vzniku těchto onemocnění a procesů:
1. Ateroskleróza a všechny její komplikace
2. Vznik plicní rozedmy u CHOPN (ničením stěn plicních sklípků)
3. Zřejmě všechny formy nádorových onemocnění
4. Cukrovka 2. typu (poškozováním buněk slinivky břišní tvořících inzulin)
To je velmi závažné zjištění, protože na komplikace těchto onemocnění umírá velké množství lidí. Stárnutí našeho těla je navíc kyslíkovými radikály urychlováno také.
Prevence:
Náš organismus má naštěstí řadu obranných enzymových systémů, které tyto kyslíkové radikály rozkládají na neškodné nebo alespoň méně škodlivé sloučeniny. Vzniká tak dynamický děj neustálého vzniku a odstraňování radikálů. My se samozřejmě musíme soustředit na otázku odstraňování radikálů a na to, jak tento proces podpořit.To lze udělat dvěma způsoby: Zanecháním nebo omezením kouření a pak příjmem antioxidačních látek, které se na likvidaci radikálů podílejí stejně jako naše enzymové systémy. Mezi významné antioxidanty patří:
-Vitamin E: Jedná se o vitamin rozpustný v tucích a zřejmě nejsilnější antioxidant. Hodně vitaminu E se vyskytuje v: obilných klíčcích, ovesných vločkách, rostlinných olejích, oříškách, olivách, špenátu a vaječných žloutcích
-Vitamin C: Je také významný antioxidant. Nachází se hodně v: ovoci (citrony, pomeranče, rybíz), rajčatech, v bramborech. Detaily si přečtěte v příslušném článku.
-Selen: Selen je také účinný antioxidant a vyskytuje se v: rostlinách rostoucích v půdě na selen bohaté, v ořechách a v mořských rybách. U selenu bych si dovolil upozornit na toto: Snížený příjem selenu prý vede k častějšímu výskytu rakoviny, ale příliš velký příjem selenu může mít prý stejný účinek! Pokud tedy chcete přijímat selen v potravinových doplňcích, dejte pozor na předávkování.
-Křemík: Křemík je stopový prvek, který má kromě boje s oxidačním stresem vliv na funkci pojivové tkáně.
-Beta-karoten: Tento antioxidant je sloučeninou, z níž v našem těle vzniká vitamin A. Vyskytuje se v: ovoci a zelenině (kapusta, špenát, mrkev, mango, broskve, brokolice), vaječném žloutku
-Bilirubin: Bilirubin je látka vznikající v našem organismu rozpadem krevního barviva hemoglobinu. Pokud se tato látka hromadí v těle, způsobuje žloutenku (žluté zabarvení kůže a sliznic). Bilirubin však zároveň působí jako antioxidační látka a proto mají lidé s dlouhodobě zvýšenou hladinou bilirubinu u Gilbertovy choroby menší riziko vzniku komplikací aterosklerózy.
Závěrem:
Otázkou zůstává, jak přistupovat k výše uvedeným látkám přijímaným ve formě doplňků stravy a vitaminových tablet. Osobně bych nabádal k opatrnosti. Výsledky studií nejsou zřejmě příliš přesvědčivé a snad se objevují i jistá rizika příjmu těchto látek v nepřirozené tabletové formě. To ukáže čas. Nicméně před příjmem vitaminových tablet a doplňků stravy bych doporučil zkusit přijímat antioxidanty v potravě, tj. v jejich přirozeném stavu.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |