Žloutenka typu C patří mezi virové infekční hepatitidy. Přeloženo do češtiny to znamená, že jde o infekční chorobu způsobenou viry, která se projevuje zánětem jaterní tkáně.
Příčiny: Příčinou je infekce virem žloutenky typu C (HCV virus). Virus se přenáší krví, zřejmě nejčastější formou přenosu je sdílení jehel u nitrožilních narkomanů. Další možností přenosu je pohlavní styk, přenos z nemocné matky na novorozence, tetování + percing, transfuze* a dialýza*. Přímý kontakt s krví nakažených je rizikový i pro lékařské pracovníky.
* Ve vyspělých státech včetně ČR je riziko přenosu tímto způsobem minimální až nulové.
Celosvětově je virem hepatitidy C nakaženo 150-200 milionů lidí. Velmi významné je rozšíření HCV v Egyptě, došlo k němu při špatně prováděné masové očkovací kampani proti schistosomiáze, kdy nebyl používán sterilní materiál.
Projevy: Virová žloutenka C je velmi zákeřná, většinou se v akutní fázi nijak neprojeví (žloutenka – žlutavé zabarvení kůže, sliznic a očního bělma – se vůbec nemusí objevit). Asi 20% lidí se s infekcí vypořádá a uzdraví se. U drtivé většiny lidí ovšem infekce přechází do chronické fáze, organizmus se viru nedokáže zbavit a vzniká chronický zánět jater. Hlavním nebezpečím je vznik cirhózy jater se všemi jejími komplikacemi včetně postupného selhávání jater a zvýšené riziko vzniku rakoviny jater.
Diagnostika: Klinické příznaky jsou nenápadné a k diagnóze může dojít náhodně. Rozhodně by měli být vyšetřeni pacienti s neurčitými trávícími obtížemi, lidé se zvýšenými jaterními testy nejasné příčiny a pacienti s nově zjištěnou cirhózou. Samotný průkaz infekce se provádí speciálním sérologickým vyšetřením s nálezem existence protilátek proti viru v krvi a přímým průkazem virové nukleové kyseliny. Zobrazovací metody jako je například ultrazvuk břicha sice v diagnóze nepomohou, ale mohou prokázat změny typické pro cirhózu a časná ložiska rakoviny jater.
Prognóza: Ve 20% dojde k úplnému uzdravení, tito pacienti mají prognózu výbornou. U zbytku nemocných je to již komplikovanější, nemoc může mít i fatální důsledky (viz. projevy).
Prevence: V současné době nemáme k dispozici žádnou vakcínu proti žloutence typu C.
Léčba: Proti HCV se podávají léky jako je pegylovaný interferon a ribavirin. Léky se podávají dlouhodobě a sleduje se odpověď na léčbu (hladina jaterních testů, množství virových nukleových kyselin v krvi apod). Při velmi těžkém postižení jaterní tkáně je možno zvážit transplantaci jater, ne každý pacient je ovšem tohoto náročného zákroku schopen.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |