Meckelův [Mekelův] divertikl je výchlipka v tenkém střevě, která se vyskytuje u některých lidí. S Meckelovým divertiklem mohou souviset různé chorobné stavy včetně některých velmi závažných.

Podstata: Meckelův divertikl se vyskytuje asi u 2% lidí v populaci a je to zbytek tkáně, která se vyskytuje u lidského zárodku (přesněji řečeno jde o pozůstatek spojnice trávícího traktu zárodku se žloutkovým váčkem). Tato struktury ještě u plodu v děloze degenerují a mizí, u některých jedinců po nich ovšem zůstane pozůstatek – vakovitá výchlipka tenkého střeva.

Projevy: Meckelův divertikl se sám o sobě nijak neprojevuje a mnoho lidí s ním žije až do smrti, aniž by o jeho existenci věděli. Jednou z možných komplikací je krvácení s následným nálezem červené nebo tmavé krve ve stolici. Vnitřní výstelka Meckelova divertiklu totiž může obsahovat buňky žaludeční sliznice (vývojová chyba), které produkují kyselinu chlorovodíkovou. Ta poškozuje okolní sliznici tenkého střeva a vytvořit krvácející vředy. Kromě krvácení se mohou objevovat občasné bolesti břicha a nejzávažnější komplikací je vznik střevní neprůchodnosti.

Diagnostika: Diagnózu není zcela snadné udělat. Meckelův divertikl je mnohdy náhodně nalezen během chirurgického zákroku, který může být prováděn z úplně jiného důvodu. Ze zobrazovacích metod je zřejmě nejvhodnější provedení enteroklýzy (nebo CT enteroklýzy), která výchlipku odhalí. Poměrně zajímavé je radioizotopové vyšetření, které spočívá v aplikaci radioizotopu technecia a sledování jeho koncentrace v tkáních. Technecium je vychytáváno v žaludeční sliznici, která se může (ale nemusí!) ve výchlipce nacházet.

Léčba: Meckelův divertikl náhodně nalezený neléčíme, v případě komplikací je jedinou možností chirurgická léčba spojená s odstraněním výchlipky.