Uzávěr tepny je akutní stav, který ohrožuje některé tkáně či orgány, v některých případech dokonce i život postiženého. Tepny vedou do tkání kyslík a živiny, uzavření některé z tepen ochudí tkáně o tyto životně důležité sloučeniny. Význam má zejména přerušení dodávky kyslíku, bez kterého tkáně nejsou schopné přežívat ani z krátkodobého pohledu. Nedostatek kyslíku se odborně označuje jako ischémie.
Příčiny: K uzávěru tepny dochází nejčastěji krevní sraženinou. Ta se buďto vytvoří v cévě přímo v místě uzávěru (krevní sraženinu nazýváme jako trombus) nebo se vytvoří jinde v krevním řečišti, odtrhne se a doputuje na jiné místo, kde uzavře některou z tepen (krevní sraženinu označujeme v tomto případě jako embolus). Zdrojem těchto embolů jsou například krevní sraženiny vznikající v srdečních síních při poruše rytmu známé jako fibrilaci síní.
Pozn: Spíše jako doplnění a zamyšlení v diferenciální diagnostice pro mediky bych udal některé vzácnější příčiny uzavírání tepen – Raynaudova choroba u horních končetin, uzávěr odstupujících tepen aorty při její disekci, traumatické uzávěry tepen při těžkých poraněních, uzávěry při Bürgerově chorobě apod.
Projevy: Pochopitelně záleží na tom, která z tepen v našem těle se uzavře a jaký orgán je poškozen. Z nejvýznamnějších udejme například infarkt myokardu (uzávěr některé ze srdečních tepen), ischemická mozková mrtvice (uzávěr některé z mozkových tepen) či smrtelně nebezpečný cévní ileus (uzávěr některé z tepen zásobujících střeva). O všech těchto chorobách si můžete přečíst v příslušných článcích, já bych se dále zabýval tepenným uzávěrem dolních končetin, který jsem dosud nezpracovával.
Dojde-li k náhlému uzávěru tepny dolní končetiny (ať již na podkladě trombu či embolu), jedná se o akutní stav, který hrozí jejím nezvratným poškozením. Stav se projevuje bolestí a bledostí postižené končetiny. Bolest končetiny je příznak typický pro většinu tepenných uzávěrů a je de facto pozitivním znakem – co bolí, to je stále ještě naživu. Kromě toho postižena končetina zchladne, pohmatově pod místem uzávěru nenajde lékař na tepnách žádný pulz. Postižení nervů v dané končetině bývá spojeno s poruchami citlivosti a v těžkých případech i hybnosti.
Diagnostika: Základem je anamnéza a fyzikální vyšetření u pacienta s náhle vzniklou prudkou bolestí v dolní končetině. Z anamnézy může být významné, zda pacient před vznikem akutních obtíží trpěl ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK), či zda došlo k tepennému uzávěru náhle. V prvním případě je pravděpodobnější, že sraženina vznikla přímo v místě uzávěru v již zúžených tepnách končetiny při ICHDK (trombus), v druhém případě je pravděpodobnější zdroj krevní sraženiny jinde (embolus).
Fyzikální vyšetření by mělo srovnat obě dolní končetiny a rozdíly mezi nimi – barvu (bledost postižené končetiny), chlad, nepřítomnost pulzací tepen. Dobře provedená anamnéza a vyšetření nám v ideálním případě dají prakticky jasnou diagnózu.
Přesnější informace o místě uzávěru nám dá duplexní ultrazvuk tepen či v ideálním případě angiografie. Angiografie kromě zobrazení cévního řečiště může být ihned následována zprůchodněním tepny (viz. léčba), ale naneštěstí není v akutní fázi vždy hned k dispozici.
Léčba: Od objevení se obtíží máme několik hodin než končetina nenávratně odumře, do té doby se proto musí uzávěr vyřešit. V akutní fázi se nitrožilně podají léky na ředění krve (obvykle heparin) a analgetika – léky tlumící bolest (někdy jsou potřeba velmi silná analgetika).
Pacient by měl být hospitalizován v lůžkovém zařízení, kde je dostupná péče cévních chirurgů. Léčebný postup může být konzervativní či v různé míře invazivní.
Konzervativní postup spočívá v podání velmi účinných sloučenin, které sraženinu rozpustí (odborně trombolýza). Rizikem tohoto postupu je však nežádoucí krvácení v jiných částech těla.
Invazivnější, ale neoperační řešení spočívá v nabodnutí postižené tepny, zasunutí pracovního nástroje do jejího vnitřku a odsátí krevní sraženiny (odborně perkutánní aspirační tromboembolektomie).
Operační řešení spočívá ve vytvoření přístupu k postiženému místu tepny a mechanickému odstranění krevní sraženiny speciálními nástroji (odborně Fogartyho tromboembolektomie).
Teoreticky lze provést angiografii postižené končetiny s následným rozšířením uzavřeného místa balonkem a implantací stentu, který udrží cévu otevřenou. V akutních případech se nicméně dává přednost spíše výše zmíněným léčebným postupům.
V případě, že postižená končetina je již neschopná života (avitální), je nutné provést její amputaci.
Po záchraně (či amputaci) končetiny je nutné se zamyslet nad vlastní příčinou vzniku krevní sraženiny a tuto příčinu léčit, je-li to možné. Tak se snažíme zabránit recidivě obtíží.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |