Chronická lymfatická leukémie (CLL) je jedním ze 4 základních typů leukémií. Nejčastěji postihuje dospělé jedince, jen výjimečně se vyskytuje u dětí.
Příčiny: CLL vychází z nádorově změněného lymfocytu typu B, který za normálních okolností produkuje obranné protilátky. V postižené buňce vznikne chromozomální porucha či genetická mutace, která má za následek změnu vlastností buňky Buňka ztratí své schopnosti imunitní buňky, začne se nekontrolovatelně množit a přestane reagovat na regulační mechanizmy našeho organizmu – její klony se rozšíří po těle. Přesný důvod mutace a následné přeměny buňky na nádorovou není u CLL známý.
Projevy: Nádorové buňky se usazují v kostní dřeni, v lymfatických uzlinách a tělesných orgánech. Nádorové bílé krvinky jsou nezralé a neumí plnit obrannou imunitní funkci. Kromě toho utlačí tvorbu ostatních krevních buněk (normální bílé krvinky, červené krvinky) a krevních destiček.
Příznaky se nemusí objevit a pak je CLL náhodným nálezem. Mohou se samozřejmě vyskytovat klasické leukemické příznaky (únava, horečky, noční pocení, bolesti kloubů, nechutenství, ztráta na váze aj.). Další projevy vycházejí z napadení různých tkání nádorovými buňkami (zvětšené nebolestivé uzliny, zvětšená játra a zvětšená slezina) a nedostatkem krevních buněk. Nedostatek červených krvinek se projevuje chudokrevností a anemickým syndromem. Nedostatek funkčních bílých krvinek se projeví poklesem imunity a opakovanými infekcemi. Nedostatek krevních destiček se projeví zvýšenou krvácivostí (tvorba modřin).
Nemoc může postupovat různě rychle. Některé formy mohou bez léčby usmrtit do několika let, jiné formy relativně bezpříznakově trvají i desítky let a umožní nemocnému relativně kvalitní život.
Diagnostika: CLL může být zjištěna při vyšetření na základě příznaků, ale většinou je náhodně zjištěna z krevního obrazu, kde bezdůvodně najdeme velké množství lymfocytů.
Další specializovanější vyšetřování provádějí obvykle hematologové a jeho cílem je určit, že všechny nadpočetné lymfocyty jsou klony jedné nádorové buňky. Nezbytnou součástí je získání a hodnocení vzorku z kostní dřeně, který se obvykle získává sternální punkcí, nebo ještě lépe tzv. trepanobiopsií (odběr materiálu speciální jehlou z lopaty kosti kyčelní). Cytogenetickými a molekulárně genetickými metodami se lékaři snaží o zjištění co nejvíce informací o nádorových buňkách, aby podle určitých známek odhadli prognózu a určili nejvhodnější léčebný postup.
V určení rozšíření nádorového procesu v těle nám mohou pomoc různé zobrazovací metody (rentgen plic, ultrazvuk, CT vyšetření, které se nejvíce uplatní při nálezu zvětšených uzlin).
Léčba: Před zahájením léčby je nutné chorobu diagnostikovat a zhodnotit její pokročilost. V prvních fázích choroby se léčba neprovádí – CLL zcela vyléčit nelze a v tomto období by byla terapie pro pacienta zbytečně zatěžující. Pacienti jsou pravidelně sledováni v hematologických ambulancích a léčba se zahájí až ve stádiích pozdějších.
Jako u většiny leukémií, i u CLL je základem chemoterapie. Používají se různá cytostatika a jejich kombinace. Stále více se začíná využívat i biologické léčby, která má v tomto případě podobu protilátek proti povrchovým strukturám lymfocytů.
Transplantace kostní dřeně se u CLL používá méně, spíše pokud není jiná účinná možnost léčby. Je to rizikový zákrok, který zjednodušeně řečeno spočívá v likvidaci nádorových buněk a celé kostní dřeně nemocného pomocí silných chemoterapeutik a ozařování. Následně se tomuto člověku podá kostní dřeň dárce. V ideálním případě se zdravé buňky této kostní dřeně rozšíří po těle a osídlí kostní dřeň zničenou předchozí léčbou. Pokud toho nové buňky nejsou schopné, nebo pokud dostane během procesu pacient nějakou infekci, je to velmi vážné a nezřídka to končí smrtí.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |